Pětiminutové video ukazuje dobové záběry z roku 1916 ze vsi Desná natočené po protržení přehrady na Bílé Desné. Zachycuje místní obyvatele i odklízení trosek vojáky, které sem stát vyslal na pomoc uprostřed první světové války.
Při příležitosti vzpomínkové akce ke stému výročí protržení přehrady na Bílé Desné v Jizerských horách představil státní podnik Povodí Labe vizualizaci této tragické události. Video rekonstruuje i samotnou stavbu přehrady.
Video z prohlídky nepřístupné štoly, propojující Protrženou přehradu na Bílé Desné a přehradu Souš na Černé Desné. Štola i po sto letech stále plní svůj prvořadý úkol a přepouští vodu z Bílé Desné do Černé.
Píše se datum 18. září 1916, blíží se půl čtvrtá odpoledne. Kolem ani ne rok staré přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách procházejí dřevaři. Všimnou si přitom, že ze sypané hráze přehrady tryská pramínek vody. Upozorní hrázného, který dostane rozkaz přehradu vypustit. Než ho ale stačí splnit, celá hráz se protrhne a zbortí.
Obrovský jednadevadesátihektarový rybník se kdysi rozprostíral na okraji severoplzeňských Mladotic. Kdyby u obce tato vodní plocha vydržela dodnes, byla by po přehradě Hracholusky druhá největší v kraji.
V Itálii po válce vybudovali nejvyšší přehradu na světě s názvem Vajont. Do provozu nikdy nevstoupila. Do historie vstoupila nejvyšší ničivou vlnou v historii. Zanechala po sobě dva tisíce mrtvých a nezvěstných: Zapomenutý příběh nejhorší tragédie italských dějin.
Přehled nejtragičtějších přírodních pohrom v Česku za posledních 30 let. Čtvrteční bouřky na Hodonínsku a Břeclavsku patří v počtu obětí do první desítky. Následky tornáda nepřežilo nejméně pět lidí.
Samostatné Česko zažilo za svou krátkou historii několik rozsáhlých povodní, které připravily o život desítky lidí a způsobily stamiliardové škody. Jedny z největších záplav vypukly před čtvrtstoletím, 5. července 1997.
Česko v posledních dvou desetiletích opakovaně bojuje s povodněmi. První velkou zkouškou po přelomu tisíciletí prošlo v roce 2002. Velká voda na Vltavě a Labi tehdy zemi přinesla jednu z nejhorších přírodních katastrof, k jakým kdy na území České republiky došlo. Řadu obětí a velké materiální škody si živel vyžádal i v dalších letech.
Ve kterých letech zažilo Československo a Česká republika největší povodně za posledních sto let a které oblasti postihly? Kolik z nich pamatujete?
Reportáž názorně ukazuje a zároveň vysvětluje, co je tropická cyklóna. Popisuje její druhy a výskyt, představuje také tornáda a povodně.
Jen málokteré dílo lidských rukou v nás vyvolává takový úžas jako právě přehrada. Kdo ji vyprojektoval, jak je hluboká, co se ukrývá v nitru hráze, zkrátka jaká jsou její tajemství? Seriál iDNES.cz odhaluje jejich záhady.
Na základě seznamu vodních děl z roku 1930 bylo v té době v celém Československu téměř 17 tisíc vodních děl. Funkčních vodních elektráren je dnes v tuzemsku proti tomu sice jen asi desetina, najdou se však i takové, které fungovaly už za Rakouska-Uherska. Podívejte se na deset největších zajímavostí.
Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Proto se také říká, že Čechy jsou střecha Evropy. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých vodních elektráren, tedy takových, které mají výkon do 10 000 kW. Podívejte se, jak fungují.
Elektrárna královského města Písku vznikla na místě bývalého Podskalského mlýna na doporučení vynálezce Františka Křižíka v roce 1888 jako první v českých zemích, aby napájela pouliční obloukové lampy. Písek se tak stal jedním z našich prvních měst se stálým elektrickým osvětlením.
První vodní věže se v Praze objevily ve středověku, od té doby se staly chloubou jednotlivých čtvrtí a především životně důležitou zásobárnou vody. I když z nich už odtekla, kouzlo jejich výjimečnosti trvá.
Mezi stovkami věžovitých staveb, kterými se Praha může pochlubit, jsou trochu upozaděné vodojemy. Přitom se mezi nimi dochovala řada cenných technických a mnohdy i historických památek, které si zasluhují pozornost a ochranu.
Slyšeli jste už označení „Praha stověžatá“? V našem hlavním městě je věží samozřejmě mnohem více a patří mezi ně nejen věže kostelů a paláců, ale i věže vodárenské. Ty sloužily k distribuci vody po městě. Nejstarší dochované vznikaly ve středověku, novější pak ještě v 19. či na počátku 20. století.
Voda. Jeden ze základních elementů, které potřebujeme k životu. Dnes stačí jen otočit kohoutkem a máme vody, kolik potřebujeme, ale bylo tomu tak i dříve? Pojďme se na to spolu podívat…